Určitě mnoho z vás bojuje s rodinou, okolím a nevhodnými poznámkami. Sama moc dobře vím, co tlak okolí nebo rodiny dokáže s člověkem udělat. Člověk sám o sobě začne pochybovat a na psychiku to též není nic dobrého.

 

JAK JSME ZAČALI

S nočníkem jsme začali seznamovat v době, kdy už Klaudinka pevně seděla, což bylo kolem devíti měsíců. Měla jsem v hlavě zafixováno, že jsou děti v roce už bez pleny. No ale nemusím snad ani říkat, že byla jako malé učurané štěně. Dočetla jsem se, že ideální doba pro učení na nočník je kolem 18. měsíce, kdy už dítě dokáže zadržet větší množství moči. Začne lépe ovládat svaly a už více chápe, co se po něm chce. Dávalo mi to smysl a přišlo mi to logické, tak jsem nočník zase přestala řešit. V únoru, když jí bylo 16 měsíců, tak se do nočníku poprvé vykonala potřeba. Do smrti to budu mít v paměti hlavně z důvodu manželovo hlášky:

Manžel – „První bobek v nočníku! Vyfoť to!“

Já – „Prosim tě, nebudu přece fotit bobek v nočníku!“

Manžel – „Dělej! První bobek se vždycky fotí!“

(ano fotku nakonec máme! :-D)

 

Aktivně jsme začali s nočníkem v 18 měsících, ale stejně bylo všechno mimo. Vybírala si ovšem velmi zajímavá místa – obřího plyšového medvěda, dětskou tatru, nočník pro panenky apod.

 

BOJ S OKOLÍM A ŠOK V DISKUZÍCH

 A do toho začalo okolí těmi svými poznámkami:

„Ona má ještě plenky?“

„Už je velká, měla by být bez plen.“

A vygradovalo to stylem: „Klaudinko, ty jsi ale vostuda!“

 

Vostuda? Proč vostuda? Protože ještě nedozrála natolik, aby na ten nočník chodila? Protože mi je proti srsti jí každých pět minut posazovat jako cvičenou opičku?

Dále čtu různé diskuse a nestačím se divit. Komentáře maminek jeden – až jedenapůlročních dětí, které procházejí neúspěchy, typu „Já už jsem mu musela dát na zadek, protože mi pořád chodí čurat vedle.“ anebo „Už jsem vzala i vařečku, to se prostě nedalo!“ nebo „Musíte dávat odměnu, třeba bonbony nebo čokoládu za to, že na nočníku vydrží sedět.“

To vážně někomu přijde správné?

 

PŘIŠEL ČAS NA PAUZU

Měli jsme tři různé druhy nočníků a nefungoval žádný. Nějaké počurávání kytiček a stromečků? Nechat ji v mokru? Nefungovalo nic. Přes spánek už měla dlouho pleny suché a dokonce i v noci vydržela, ale ten den pořád nic.

 

Byl to boj a přišlo mi, že to nikam nevede a že to nás všechny jenom stresuje. Nechtěla jsem pár měsíců před svatbou bojovat ještě navíc s plenami, tak jsme si řekli, že to necháme být a začneme to zase řešit po druhých narozeninách. Pleny se jí tedy po třech měsících aktivního pokusu o odplenkování vrátily a všichni byli zase spokojení.

Když se blížily druhé narozeniny, tak jsem pořád necítila, že je ta správná chvíle, a vypustila jsem to z hlavy.

 

ZÁZRAK A OSVÍCENÍ

Najednou přišel den (měsíc po druhých narozeninách), kdy se Klaudinka vzbudila, sundala plenu (spíš jí strhla bez ohledu na obsah), zahodila ji pryč a šla si sednout na nočník. Já si mnula oči, jestli se mi to nezdá. Přišlo to jako rána z čistého nebe. Najednou jí to v hlavě asi cvaklo a byl konec plen! Doslova a do písmene samodplenkování bez posazování, různých blbinek, výhrůžek a úplatků.

Doteď mi nad tím zůstává rozum stát. Ještě zhruba týden jsem jí plínu dávala, když jsme byli pryč, ale vždy byla suchá a vždy si řekla „ble ble“. Měsíc na to odbourala i nočník a začala chodit klasicky na WC a s nástupem do školky odbourala i dětskou regulaci.

 Nepřišel žádný bojkot, nic. Najednou byla odplenkovaná a nám jen spadla brada. Zbytečně jsme si způsobovali stres a trápení, přitom to chtělo jen čas a dozrání dítěte.

 

ZÁVĚR

Nenechte se tlačit okolím, nenechte se rozhodit. Nedovolte, aby někdo vašim dětem říkal, že jsou vostudy. Hlavní je klid a pohoda. Věřte, že až budou připravené, tak to přijde samo ze dne na den. Jakmile se to uspěchá, tak většinou později opravdu začnou nočník bojkotovat a začnou se počurávat všude možně nebo přijde blok. A to i několik měsíců po odplenkování.

 

NEBEZPEČÍ PŘEDČASNÉHO USPĚCHÁNÍ

• Psychický blok
• Zadržování moči i stolice
• Počurávání
• Bojkot

 

JAK TEDY NA TO?

• Hlavní je načasování – vyčkejte na tu správnou chvíli
• Seznámit, vysvětlit a nočník nechat po ruce
• Netlačit, nekárat, neodměňovat

 

INDIÁNSKÁ METODA

Podle této metody se má v období mezi 20. až 24. měsícem dítěti plena vzít a už nevrátit. Vysvětlí se mu, že odteď se bude chodit na nočník a pleny už nebudou. Teoreticky by už dítě mělo být zralé a připravené, ale jsou to jen teorie. Z mojí zkušenosti, kdy Klaudinka ještě ve dvou letech vypadala, že bude mít pleny až do maturity, si stojím za tím, že pokud dítě není připraveno, tak ani indiánská metoda nepomůže.

Pokud zrovna tímto obdobím procházíte, držím pěsti! Ať to jde co nejlépe a ať vás ani vaše dítě okolí nijak netrápí!

Autor: Karol Tišerová