Máte pocit, že nastal čas zbavit vaše batole plen a seznámit ho s nočníkem? Často to není snadný úkol, a to ať už je potomkovi rok a půl, nebo mu pomalu táhne na tři a má brzy nastoupit do školky. Poradíme vám několik triků, díky kterým u vás doma proběhne odplenkování snadno a beze stresu.

Naše babičky své děti zhusta umisťovaly na nočník ještě před prvními narozeninami, v podstatě v okamžiku, kdy dokázaly sedět. Dnes se doporučuje začít nejdřív v osmnácti měsících dítěte – teprve v té době je totiž podle odborníků schopno zareagovat na složitější úkol a pochopit souvislost mezi nočníkem a vylučováním.

Malý náskok ve vysvětlování, co je to nočník a k čemu slouží, mívají obvykle ti rodiče, kteří s dětmi odmalička praktikovali takzvanou bezplenkovou komunikační metodu. „Dítě není zmatené, proč dosud mohlo bez kontroly vylučovat pod sebe do pleny a najednou to má nějak ovládat a hlásit. I nočník zná,“ přibližuje třicetiletá Jana, která bezplenkovou komunikační metodu provozovala s oběma svými dcerami. Není to ovšem pravidlem – existují i děti, které přestane nočník zajímat a ony se po bezproblémovém bezplenkování dostanou do etapy, kdy na několik měsíců potřebují plenu. Nočník obcházejí obloukem a odmítají na něj i jen usednout, natož na dno něco vypustit.

Jak tedy dosáhnout toho, aby vaše ratolest co nejrychleji zvládla přechod na nočník? Je to docela jednoduché. Stačí následovat pár jednoduchých zásad.

1. Začněte ve správný čas

Naprosto klíčové je odhadnout pravou chvíli, kdy dítě už přesun z pleny na nočník zvládne. Nemá smysl posazovat na něj batole, jež ještě nemá vyvinutou schopnost zadržet větší množství moči. To, že svěrač močového měchýře je už schopen udržet určitý objem moči a pak ji vypustit najednou, poznáte podle toho, že plena dítěte zůstává několik hodin suchá a pak najednou skoro nezvládá udržet náhlý příval tekutiny.

Pokud je to jen trochu možné, naplánujte odplenkování na letní měsíce, kdy odpadá chvatné složité svlékání. Tím se zvyšuje úspěšnost, což sníží počet nehod typu „nestihli jsme to“ a dítěti dodá potřebnou sebedůvěru. V teplém ročním období můžete nechat dítě pobíhat doma klidně svlečené nebo jen ve volnějším spodním prádle, které si snadno samo stáhne. Rozhodně pro toto období vyřaďte z šatníku laclové kalhoty či overaly.

Vhodné je také mít zpočátku nočníků doma víc – aby byl jeden z nich vždy po ruce a nemuseli jste pro něj utíkat přes dva pokoje. Klidně si nějaký dočasně půjčte od známých, kterým už děti odrostly.

2. Komentujte pozitivně

Po každém úspěšném pokusu nešetřete chválou. Pochvala rodičů i ostatních dospělých dítě velice povzbudí. Zpočátku můžete dítě za vykonání potřeby do nočníku i drobně odměnit – sladkosti ovšem nedoporučujeme. Zkuste například třpytivou samolepku, kterou si vaše batole nočník ozdobí. Za pár dní na něm bude mít určitě pěknou „sbírku“.

Pozor, vyvarujte se toho, abyste obsah nočníku komentovali jakkoli negativně („Fůj, to ale smrdí!“), mohli byste ratolest od konání potřeby do nočníku odradit. A rozhodně nereagujte podrážděně, pokud se dítěti stane nehoda. Je pochopitelné, že ztrácíte trpělivost, když potomka potřetí za den převlékáte, ale snažte se to nedávat najevo a nepeskovat ho, že je „ostuda“. Nikdo učený z nebe nespadl.

3. Nechce na nočník? Netrvejte na něm!

Pokud se dítěti nočník z jakéhokoli důvodu nepozdává, přizpůsobte se. Hledejte jiné cesty. Často zabere, když synkovi či dcerce nabídnete rovnou možnost usadit se na toaletě, cítí se tam sebevědoměji. „Ani jedno z mých dětí na nočníku být nechtělo. Posadit je na něj bylo stejně marné jako pokoušet se zkrotit rozzuřenou chobotnici. Takhle zpětně mi to přijde logické. Proč by měly chtít sedět na nějakém plastovém krámu, když všichni ostatní chodí na záchod? Takže pak prostě jednou začaly chodit rovnou na záchod,“ svěřila se před časem na blogu Nevýchovy Veronika Hurdová, autorka známého blogu Krkavčí matka. Ne nadarmo se děti nejlépe učí nápodobou. Jestliže je váš potomek podobný případ, doporučujeme pořídit skládací redukční prkénko na WC se schůdky – dítě po nich pohodlně vyleze na mísu a když sedí, nejvyšší schůdek poskytuje potřebnou oporu nohám.

4. Když bez plen, tak všude

Jakmile jednou dítěti plenky přestanete dávat, neusnadňujte si například cestování tím, že mu najednou zase plenu vrátíte. Dítě to totiž mate a proces odvykání se tím prodlužuje. Je vhodnější riskovat nehodu a zkrátka si s sebou vzít náhradní oblečení. Jen tak dítě podpoříte v tom, co už umí a dáte mu najevo, že mu věříte. Pokud už dítě umí chodit na nočník v domácím prostředí, mělo by i na procházku chodit bez pleny. V nejnutnějších případech, kdy třeba s dítětem pojedete sami delší dobu autem, dejte pod potomka do autosedačky nepropustnou podložku. Ale nezapomeňte mu vysvětlit, že to je výjimečná situace a aby i přesto hned oznámil, když se mu bude chtít čurat, a vy se pokusíte co nejrychleji zastavit.

5. Nic nefunguje? Dejte si pauzu

Dítě stále odolává a nehod neubývá? Máte pocit, že jen perete a perete počurané kalhoty? A přitom za pár měsíců začne školka a do té vašeho potomka s plenami nevezmou? Pak je možná na čase povolit tlak. Veškeré snažení odložte, nenuťte dítě vysedávat na nočníku a přestaňte se ho každých dvacet minut ptát, zda se mu nechce čůrat nebo kakat. Prostě to přestaňte úplně řešit. Mnoha maminkám odplenkování totiž přistálo do klína teprve v okamžiku, kdy na něj přestaly urputně soustředit každou minutu rodinného života. A máte-li možnost, udělejte si s dítětem skutečné prázdniny od učení na nočník – zajeďte si všichni společně třeba někam na prodloužený víkend. „Synovi bylo už dva a půl roku a já jsem pořád jen prala počurané tepláky. Propadala jsem zoufalství. Pak jsme ale odjeli s přáteli na dlouho plánovaný pobyt do penzionu na Šumavu. A synek, který miluje cestování, byl najednou jako vyměněný. Vzorně čural do nočníku a za celou dobu neměl jedinou nehodu,“ vypráví čtyřiatřicetiletá Lucie. „Asi jsme se prostě potřebovali uvolnit a změnit prostředí. Po návratu domů už syn plenu vůbec nepotřeboval. Moc nám ten výlet prospěl.“

Tak. A je to! Máte vyhráno! Jakmile vašemu dítku zbydou plenky jen na noc, nebude to trvat dlouho a odhodí je úplně. Zaznamenáte-li tři dny po sobě ráno suchou plenu, můžete zkusit uložit dítě ke spánku bez ní. Nesnažte se ho ale posazovat na nočník spící uprostřed noci. Dítě by se mělo probudit na čurání samo, i když možná budete v následujících týdnech ještě párkrát prát pyžamko s prostěradlem. Nejde o žádnou tragédii, podle Světové zdravotnické organizace mají na noční nehodu nárok prckové až do pěti let věku.

A jak rychle se s nočníkem spřátelily vaše děti? Nebo se s učením teprve chystáte začít? Podělte se o své postřehy!

Autor: Lucie Hášová Truhelková